ANNA PLAČKOVÁ: záznamy z výstav

Pohled do výstavy v galerii Litera, 2005

moře dvacet čtyři

Krajina je pro mne velkou výzvou. Čím dál více se mi jeví jako absolutní. V přírodě samotné, tedy v „realitě“, se setkává mé oko s „abstraktními obrazy“.

Chladné a širé. Moře.

Bílá geometrie. Stěžně.

Dokonalý tvar. Loď.

Neznámé mne zaujme a pohltí. Abstrahovat původně znamenalo odtáhnout, odvléci, násilím odvésti. A člověk jakoby vyvozoval ne abstrakci ze skutečnosti, ale skutečnost z abstrakce.

Většina vystavených věcí vznikla v létě 2005 v krajině poblíž Baltského moře. Podnětem byl vždy zcela konkrétní vjem. Vycházím z klasických technik, materiálů a formátů, ale nedodržuji je konsekventně. Směřuji ke geometrii. Přesto se nebráním ani rukopisnému zásahu.

- - - - - - - ! - - - - ? Moře.
: /:/ : / / : / : :/ / . Stěžně.
„ . . . . . . “ „ . . “. Loď.

Co se odvozuje od čeho? Rozbouřené nitro versus spořádaná krajina. Nebo naopak.

Pohled do výstavy v Rabasově galerii , 2011

V současné době pracuji zejména s materiály kov, dřevo, beton, sádra. Posledně jmenovaný materiál celkově asi převažuje, střídavě se dostává do obliby a neobliby – nad nechutí k sádře po „prosádrovaném“ studiu nakonec převážily její úžasné možnosti a i nadšení z nedávné pařížské výstavy Henryho Moora. V mé tvorbě se prolínají, či spíše protínají, organické a architektonické vlivy. Moje abstrakce je podvědomě odvozována od reality, není tedy kopií ani čistě abstraktních ani reálných obrazů. Při sochařské práci je pro mne důležitá hmota, při jejím vnímání pak oko. Vnitřně bojuji proti třem pojmům: projekt (patří do businessu), vtip (patří do literatury), formalismus (patří na úřad). Přesto se však dostávám na hranu, když pracuji s určitým principem či tvaroslovím a sochám se snažím dát vizuální pointu. Výběr pro výstavu je s ohledem na galerijní prostor pojat komorně.